Schengen krize nezlomily, ale proměnily, ukazuje Markéta Votoupalová v prestižním časopise JCMS

Jak to, že schengenský prostor přežil migrační krizi, pandemii covidu-19 i ruskou invazi na Ukrajinu? Odpověď hledá nový článek Markéty Votoupalové z Katedry mezinárodních studií a diplomacie FMV VŠE, který vyšel v předním mezinárodním časopise JCMS: Journal of Common Market Studies.

Markéta Votoupalová se Schengenu dlouhodobě věnuje. Ve svém novém článku Unyielding Resilience of the Schengen Area: Adapting to Crises in a Transforming World zkoumá, jak instituce Evropské unie od roku 2015 reagovaly na krize, které volný pohyb v Evropě ohrožovaly, a jak o nich mluvily.

Od dodržování Schengenu k jeho reformě

Autorka sleduje tři velké otřesy: uprchlickou krizi roku 2015, pandemii covidu-19 a ruskou invazi na Ukrajinu. Opírá se přitom o tzv. diskurzivně-historický přístup, metodu, která rozebírá, jak politici a instituce o problému mluví a jak se jejich slovník proměňuje v čase. Doplňuje ji konceptuální historie, tedy sledování toho, jak se v čase mění význam klíčových pojmů.

Výsledkem je zjištění, že se v Bruselu změnila samotná strategie. Zatímco zpočátku platilo heslo „zachránit Schengen tím, že ho budeme dodržovat“, později převážil přístup „zachránit Schengen tím, že ho změníme“. Místo trvání na stávajících pravidlech začala EU pravidla postupně upravovat.

Odolnost díky postupným změnám

Podle Votoupalové stojí odolnost Schengenu na postupném přizpůsobování institucí. Unie posiluje své pravomoci a zároveň dává členským státům větší kontrolu. Právě kombinace těchto zdánlivě protichůdných kroků systém udržela pohromadě.

Krize tak Schengen nepodkopaly. Naopak přispěly k jeho neustálé proměně, díky které volný pohyb v Evropě funguje i ve světě, který se rychle mění.

Článek navazuje na předchozí výzkum Markéty Votoupalové, o kterém jsme psali v rozhovoru Schengenský prostor se mění: volný pohyb střídá důraz na bezpečnost.

Článek je volně dostupný: Přečtěte si celý článek