Za profesorem Mojmírem Helískem

Vedení Fakulty mezinárodních vztahů s hlubokým zármutkem oznamuje, že zemřel dlouholetý spolupracovník, člen vědecké rady a vyučující doktorského studia Fakulty mezinárodních vztahů a špičkový ekonom prof. Ing. Mojmír Helísek, CSc.

Za Mojmírem Helískem

V neděli 21. března 2021 nečekaně zemřel Mojmír Helísek. Jako o pár let staršího kolegu jsem profesora Helíska poznal v polovině devadesátých let, kdy jsme oba působili na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické. Už tehdy byl respektovanou osobností, autorem jedné z prvních propracovaných učebnic Makroekonomie v naší zemi a zároveň tím, kdo na tehdejší Katedře makroekonomie rozvíjel standardy předmětu. Byl toho schopen nejen díky soustavnému studiu, ale i díky absolvované roční stáži na univerzitě v Curychu a – před masovým nástupem internetu nutným – opakujícím se výjezdům do dalších německy mluvících zemí, odkud si v té době vozil řadu zahraničních učebnic jako inspiraci. Jeho velkými přednostmi při tom byly až pedantická systematičnost a pracovitost – vlastnosti, jež jej provázely ve dlouhé řadě dalších aktivit, které i díky jim byl schopen stíhat.

V první dekádě devadesátých let mimo jiné pomáhal etablovat výuku ekonomie na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě, kde do dnešních dnů zanechal výraznou stopu. Kromě snahy pomáhat v tom byl i jistý kus patriotismu, neboť prof. Helísek z Ostravy pocházel. Dále dlouhá léta až do současnosti působil jako vyučující doktorského studia a školitel na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

I díky tomu, že se ve svých raných vědeckých statích v rámci postgraduální přípravy věnoval problematice platební bilance a zahraniční zadluženosti, vedla jeho další cesta dominantně ke zkoumání problematiky spojené se zaváděním a existencí společné evropské měny, kde se stal jedním z čelných domácích autorů monografií a odborných článků.

Ačkoliv v posledních dvou dekádách byla hlavním polem působnosti Mojmíra Helíska Vysoká škola finanční a správní, kde od roku 2005 zastával i pozici prorektora pro vědu a výzkum, přispíval velmi výrazně i k rozvoji Fakulty mezinárodních vztahů – mj. jako vyučující v doktorském studiu, člen vědecké rady, účastnil se a předsedal komisím pro profesorská a habilitační řízení, zasedal zde i v komisích pro obhajoby doktorských prací.

Ti, kdo jej méně znali, mu možná přisuzovali nedostatek smyslu pro humor. Ale nebylo tomu tak. Smál se rád a rád například vyprávěl – s mírnou ironií – řadu drobných příhod ze života, který viděl okolo sebe. A zpravidla nesoudil, protože respektoval lidi kolem sebe i s jejich slabostmi a měl je rád. Svým studentům i kolegům to dával najevo jen nenápadně, zejména starostí o to, zda je vše ve výuce i jinde v pořádku. Jeho odchod je velká ztráta.

Mojmíre, budeš nám chybět!

Stanislav Šaroch