USA pod Trumpem znovu couvají z klimatických závazků. COP30 čeká složité vyjednávání bez amerického leadershipu

Administrativa Donalda Trumpa fakticky ukončila americkou podporu mezinárodního klimatického úsilí. Na klimatickém summitu COP30, který se uskuteční v listopadu v brazilském Belému, proto může Spojeným státům chybět nejen fyzická přítomnost, ale především politická vůle k dohodám. Vzniká tak prostor pro nová mezinárodní partnerství a posun globálního klimatického leadershipu mimo tradiční osy. Komentář k dopadům na mezinárodní vyjednávání poskytla Mgr. Nikola Adamovská pro Seznam Zprávy.

Trumpova vláda v lednu 2025 podepsala výkonný příkaz č. 14162 „America First“, kterým zahájila odchod z Pařížské dohody a pozastavila veškeré americké finanční závazky vůči Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Spojené státy se tak v příštím roce opět ocitnou mimo rámec této mezinárodní dohody, po boku Íránu, Libye a Jemenu. Zároveň zmrazily příspěvky do Zeleného klimatického fondu a dalších finančních mechanismů.

Spojené státy v posledních měsících stáhly své zástupce z klíčových klimatických fór – chyběly na Petersberském klimatickém dialogu i na červnovém vyjednávání v Bonnu. Není jasné, zda se COP30 v Belému vůbec zúčastní. Podle analýzy Rady pro obě Ameriky (AS/COA) zůstává otevřenou otázkou, zda Washington vyšle alespoň nízkoprofilovou delegaci.

Ztráta USA jako aktivního hráče ovlivní průběh celého summitu. Spojené státy v minulosti plnily několik důležitých rolí – od financování klimatických fondů přes podporu kompromisů mezi rozvojovým a rozvinutým světem až po vytváření tlaku na další velké emitenty. Jejich absence tak může vést nejen k ochabnutí mezinárodní spolupráce, ale i ke změně charakteru dohod, zejména v otázkách transparentnosti a kontrolních mechanismů.

Zejména financování klimatických opatření bude klíčovým bodem napětí. Už loňský summit COP29 v Baku skončil pouze kompromisem – slibem alespoň 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Reálná potřeba přitom dosahuje až 1,3 bilionu dolarů ročně. Rozvojové státy považují výsledek za nedostatečný a ztrátu americké podpory za zásadní oslabení důvěry v mezinárodní závazky.

Snahu o vyplnění uvolněného prostoru mohou převzít jiní aktéři. Čína pravděpodobně využije COP30 k posílení své přítomnosti v Latinské Americe a ke strategickému prohloubení vztahů s Brazílií. Sama hostitelská země, jejíž prezident Lula da Silva staví klimatickou politiku do centra své zahraničněpolitické agendy, může usilovat o roli prostředníka a lídra v rámci tzv. globálního Jihu. Nabízí se model kolektivního vedení prostřednictvím koalic středně velkých mocností a rozvojových zemí.

Demontáž americké klimatické politiky se zároveň odehrává i na domácí scéně. Federální vláda zmrazila více než 20 miliard dolarů určených na granty v oblasti čisté energie a prevence klimatických katastrof. Zastaveny byly i programy na podporu nízkopříjmových domácností, například přechodu na solární energii. Zrušeny byly také projekty větrných elektráren či výstavby továren na baterie.

Trumpova administrativa navíc podniká kroky k oslabení pravomocí Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), včetně plánů zrušit klíčový právní nález umožňující regulaci skleníkových plynů. Hrozí tak ztráta základního právního rámce pro klimatickou regulaci v USA.

Přes tyto kroky zůstávají aktivní jednotlivé americké státy, města, korporace a iniciativy občanské společnosti. Například aliance „America Is All In“ zastupuje více než dvě třetiny obyvatel USA a slibuje pokračovat v plnění klimatických cílů i bez podpory federální vlády. Do Belému se proto chystají i zástupci amerických regionů, kteří chtějí demonstrovat ochotu části společnosti pokračovat v klimatickém úsilí.

COP30 tak bude testem mezinárodní schopnosti pokračovat v klimatické spolupráci navzdory absenci tradičního lídra. Vyjednávání budou obtížnější, ale zároveň otevírají prostor pro nové formy partnerství, přerozdělení vlivu a možná i předefinování pravidel globální klimatické diplomacie.

Celý komentář naleznete zde.