Prorektor Pavel Hnát vystoupil v pořadu Osobnost plus v Českém rozhlase

Doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D., prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze a člen Katedry mezinárodních ekonomických vztahů FMV, byl hostem pořadu Osobnost plus v Českém rozhlase s moderátorkou Barborou Tachecí. V půlhodinovém rozhovoru se dostalo na širokou škálu témat s jedním společným jmenovatelem: české strategie. Strategie, jak se dostat z krize – máme nějaké? Strategie, jak nepokračovat v zadlužování státu a pokud možno trend otočit. Strategie, jak vyhlížet lepší zítřky nejen na trhu práce a očekávat s tím úzce spojené zlepšení struktury celé ekonomiky. Strategie, jak přemýšlet takzvaně „long-term“.

Pan prorektor Hnát začal rozhovor pozitivně. Podle jeho mínění jsme za poslední dekádu udělali pokrok v životní úrovni, i když se tak nemusí na první pohled zdát kvůli nejrůznějším ekonomickým ukazatelům, které, zejména po obdobích krizí, neukazují nejoptimističtější absolutní hodnoty. Ve srovnání s ostatními státy východní Evropy, se kterými konec konců sdílíme jistou část cesty za ekonomickým rozkvětem, si ale vedeme téměř nejlépe.

„Když se podíváte na to, jaká je tady životní úroveň, tak jsme předstihli spoustu zemí západní Evropy a s výjimkou Slovinska, které naopak přeskočilo nás, jsme na tom nejlépe ze všech zemí bývalé východní Evropy.“

prorektor VŠE, doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D.

Národ jsme sice činorodý, s krizemi se ale efektivně vyrovnávat neumíme, tvrdí pan prorektor. Na rozdíl od ostatních států stále nedovedeme pochopit, že svět po krizi už nikdy nebude stejný jako před ní. A že právě podle toho bychom měli nastavovat svá očekávání a budoucí směřování.

Rozhovor se od krizí a národních strategií stočil k dílčím aktuálním problémům v zemi. Inflace, mzdy, dluh. Kdo nebo která vláda za ním stojí? Jak se k jeho řešení postavit?

„To je dluh vlády. Vysvětlit lidem, jaký je (se zadlužením) problém, aniž by je strašili řeckou cestou.“

prorektor VŠE, doc. Ing. Pavel Hnát, Ph.D.

Prorektor Hnát také nastínil, že se v Čechách potýkáme s krizí leadershipu a strukturou pracovního trhu. Tomu by, podle jeho slov, pomohlo, kdyby se na něm zvýšil poměr absolventů vysokých škol a pomohl tak snížit počet pracovních míst s nižší přidanou hodnotou pro ekonomiku ve prospěch pracovních pozic, které ji v dlouhém horizontu poženou kupředu.