Německá debata o migraci se vyostřuje: Zastavení žadatelů o azyl není reálné, říká expert z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Jakub Eberle

V Německu se debata o migraci a bezpečnosti v ulicích stává stále ostřejší, zejména po vraždě tří lidí v Solingenu, kterou spáchal Syřan hlásící se k Islámskému státu. Podle Jakuba Eberleho, Ph.D. se migrace v Německu vnímá především jako bezpečnostní otázka. „Ze všech průzkumů veřejného mínění vychází, že migrace je hlavním tématem pro rozhodování voličů v nadcházejících volbách,“ uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Roste podpora stran, které zaujímají nejtvrdší postoje k migraci, což se odráží i na rostoucí popularitě strany Alternativa pro Německo (AfD). Ta má podle něj velké šance na vítězství v zemských volbách v Durynsku a podobné výsledky se očekávají i v Sasku a Braniborsku. Eberle upozornil, že omezení migrace slibuje i nově vznikající politická strana Aliance Sahry Wagenknechtové, která kombinuje pravicový přístup k migraci s levicovými ekonomickými politikami.

Kancléř Olaf Scholz z SPD reaguje na veřejný tlak sliby urychlení deportací. Přestože počet deportací vzrostl od loňska o třetinu, stále se jedná pouze o zlomek osob, které by podle rozhodnutí německých úřadů měly zemi opustit. „Problémem je, kam tyto osoby deportovat,“ uvedl Eberle. Například zmíněný Syřan měl být deportován do Bulharska, což však nebylo realizováno. Navíc dodává, že deportace se sice mohou uskutečňovat v rámci Evropské unie a do zemí severní Afriky, avšak v případě Afghánistánu nebo Sýrie je situace složitější.

Po červnovém útoku v Mannheimu zahájila spolková vláda přípravy na zpřísnění zbraňové legislativy, což zahrnuje například omezení délky nožů povolených na veřejnosti a zřízení zón se zákazem nošení zbraní v centrech měst. Eberle upozorňuje, že možnosti německé policie v této oblasti jsou omezené kvůli federálnímu uspořádání země a historickým zkušenostem, které způsobují, že je veřejnost citlivá na jakékoliv náznaky policejního státu.

Opozice však tvrdí, že vláda nedělá dost. Lídr CDU/CSU Friedrich Merz dokonce vyzval k úplnému zastavení přijímání žadatelů o azyl ze Sýrie a Afghánistánu. „To však není v souladu s německou ústavou ani mezinárodním právem, spíše jde o předvolební symboliku,“ komentuje Eberle, podle nějž se celá debata posouvá k tvrdším postojům vůči migraci.

Rovněž upozornil, že zatímco počet žádostí o azyl v Německu klesl oproti vrcholu migrační krize v letech 2015–2016 na zhruba 350 tisíc ročně, do této statistiky se nezapočítávají ukrajinští uprchlíci, kterých je v Německu již přes milion. I přesto, že Německo zaznamenalo úspěchy v integraci migrantů do společnosti, podle Eberleho stále existuje propast mezi sliby politiků a skutečností. „Výhodou AfD je, že nemusí své jednoduché recepty prosazovat,“ uzavírá.

Jakub Eberle

Je odborným asistentem Katedry mezinárodních studií a diplomacie. Předmětem jeho odborného zájmu jsou teorie mezinárodních vztahů, česká a německá zahraniční politika a politika střední Evropy. Vystudoval mezinárodní vztahy na University of Warwick (PhD), University of St. Andrews (MLitt) a Univerzitě Karlově (Bc). Přednášel na univerzitách v Antverpách, Düsseldorfu, Warwicku a Praze. Jakub je autorem dvou monografií o německé zahraniční politice a řady odborných článků publikovaných v předních mezinárodních časopisech, mj. International Political Sociology, Political Geography, Cooperation and Conflict či Journal of International Relations and Development. Je držitelem ocenění za nejlepší dizertaci v oboru mezinárodních vztahů obhájenou na univerzitě ve Velké Británii (2017). Působí také jako ředitel výzkumu pražského Ústavu mezinárodních vztahů.