AI, kyberbezpečnost a dezinformace: odborníci na VŠE řešili, jak chránit společnost

Dezinformace se staly běžnou součástí informačního prostředí. Kybernetické útoky cílí na unaveného úředníka stejně jako na neopatrné dítě. Generativní umělá inteligence, nástroj slibující pomoc a efektivitu, zároveň otevírá otázky spojené s kritickým myšlením a schopností samostatně vyhodnocovat informace. Nad těmito výzvami se navíc vznáší klesající důvěra v instituce, která oslabuje základy demokratické společnosti. Právě těmto tématům se věnovala 4. června 2026 konference SEUDIPO, která spojila odborníky z akademické sféry, veřejné správy i knihoven.

Nezastoupitelná role knihoven a digitální gramotnosti 

Významnou pozornost konference věnovala roli knihoven. Jak zaznělo v příspěvcích řečníků, knihovny patří dlouhodobě mezi nejdůvěryhodnější instituce, disponují hustou sítí poboček a mají rozsáhlé zkušenosti se vzděláváním veřejnosti. Tomáš Foltýn, generální ředitel Národní knihovny ČR, připomněl, že digitalizace českých knihoven začala již před třiceti lety a že program veřejných informačních služeb, který je dnes oceňován i v zahraničí, vytvořil pevný základ pro práci s digitálním obsahem i rozvoj digitálních kompetencí.

Klíčové však není pouze zavádění technologií, ale také schopnost přenášet důležitá témata přímo do komunit. Model spolupráce, který představila docentka Kateřina Kočí, staví na jednoduchém principu: VŠE zajišťuje odborný obsah, metodickou podporu, lektory a vzdělávací materiály, zatímco knihovny poskytují prostory, technické zázemí a přímý kontakt s místními komunitami. Důležitou cílovou skupinou jsou děti a mladí lidé, pro které jsou připraveny interaktivní workshopy kombinující diskuse, simulační hry a další aktivity. Fakulta mezinárodních vztahů pokrývá témata demokracie, lidských práv a postavení České republiky v EU. Fakulta informatiky a statistiky se zaměřuje na kritické myšlení v souvislosti s umělou inteligencí a rozpoznávání digitálních hrozeb.

Univerzity, kritické myšlení a AI

Pavel Hnát, prorektor VŠE pro vzdělávání, ve svém vystoupení citoval myšlenku: „In an age where machines are getting better at being machines, humans have to get better at being more human.“ V návaznosti na ni zdůraznil, že mezi klíčové kompetence 21. století patří kritické myšlení, etické rozhodování, spolupráce, komunikace, kreativita, adaptabilita a sebereflexe. Hodnota podle něj nevzniká v izolaci, ale mezi lidmi a v prostředí, které podporuje dialog a společné učení.

Evropský pohled: regulace i strategická komunikace

Věra Jourová, bývalá místopředsedkyně Evropské komise, se ve svém příspěvku věnovala evropské digitální regulaci a také komunikaci evropských institucí. Připomněla vznik GDPR jako reakci na rychlou digitalizaci bez jasně nastavených pravidel a poukázala na skutečnost, že dnes má obdobnou právní úpravu řada demokratických zemí. Současně upozornila na potřebu srozumitelnější komunikace EU směrem k občanům a na nutnost zaměřit se více na témata, která lidé skutečně považují za důležitá.

Panelová diskuse Viktora Daňka, Evy Húskové a Kláry Rundové se zaměřila na komunikaci evropských témat a důvěru veřejnosti v Evropskou unii. Eva Húsková, ředitelka Odboru komunikace o evropských záležitostech z Úřadu vlády ČR, hned v úvodu upozornila, že postoj české veřejnosti k EU není v mezinárodním srovnání tak negativní, jak bývá často prezentováno. Současně zdůraznila význam promyšlené komunikace a schopnosti přizpůsobit sdělení různým cílovým skupinám. Viktor Daněk, zástupce ředitele v Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, upozornil, že značná část komunikační energie je věnována lidem, kteří jsou již přesvědčeni, nebo naopak těm, které přesvědčit nelze. Za klíčové označil oslovování obyvatel mimo velká města, kteří často nevnímají evropskou integraci prostřednictvím konkrétních osobních zkušeností. Podle něj je proto třeba komunikovat především témata spojená s kvalitou života, bezpečností a ekonomickou prosperitou. Klára Rundová, vedoucí komunikační sekce na Zastoupení Evropské komise v ČR, upozornila na strukturální překážky komunikace evropských témat. Podle ní je složitost unijního rozhodovacího procesu obtížně slučitelná s dnešním zkratkovitým mediálním prostředím. Sociální sítě navíc podporují polarizaci veřejné debaty, zatímco realita bývá mnohem komplexnější. Nízká důvěra v domácí instituce se pak často přelévá i do vnímání institucí evropských.

Boj proti kybernetickým hrozbám v praxi: NÚKIB a Policie ČR

Martina Ulmanová, náměstkyně ředitele NÚKIB, Sekce strategických agend a spolupráce, ve svém vystoupení bořila zažité představy o kybernetické bezpečnosti. Zdůraznila, že kybernetické incidenty nevznikají pouze v důsledku technologických selhání, ale především na průsečíku člověka, procesů a technologií. Útočníci využívají nepozornost, časový tlak i přirozenou důvěru lidí. Efektivní ochrana proto podle ní nespočívá pouze v technických řešeních, ale také v navrhování systémů, které počítají s lidskou chybou.

Na význam každodenních návyků upozornila také Irena Adler Pavelková, ředitelka odboru cvičení a vzdělávání NÚKIB. Podle ní stojí kyberbezpečnost na třech pilířích: na konkrétních rozhodnutích, která činíme v každodenních situacích, na drobných bezpečnostních návycích a na postupném budování odolnosti prostřednictvím jednoduchých a opakovaně připomínaných kroků.

David Kovář, rada odboru obecné kriminality úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia ČR, upozornil na aktuální rizika zneužívání dětí v online prostředí. Mezi nejčastější hrozby podle něj patří sexuální vydírání na herních platformách, sextorze či otevřené skupiny na sociálních sítích. Současně však zdůraznil, že online prostředí na rozdíl od toho offline často umožňuje pachatele dohledat díky digitálním stopám, trasování kryptoměn a mezinárodní spolupráci. Alfa a omega prevence jsou rodiče – ti si však velmi často neuvědomují reálnost hrozby. Klíčová trojice doporučení: mluvit s dětmi včas a otevřeně, učit je chránit svou digitální stopu, a pokud dojde k incidentu, reagovat citlivě a bez paniky.

SEUDIPO: Konference je jenom začátek

Konference SEUDIPO nabídla širokou diskusi o informační odolnosti, kybernetické bezpečnosti, umělé inteligenci, evropské integraci i důvěře ve veřejné instituce. Zároveň ukázala, že významnou roli při posilování odolnosti společnosti mohou sehrát knihovny jako přirozená centra vzdělávání, komunitního života a veřejné debaty.

Konference SEUDIPO je součástí širší vzdělávací iniciativy FMV a FIS VŠE, jejímž cílem je posilovat odolnost české společnosti vůči moderním hrozbám a podporovat aktivní, informované a odpovědné občanství, zejména v českém a evropském kontextu. Více o projektu SEUDIPO si můžete přečíst zde.