FMV přivítala svého 400. doktoranda

S radostí oznamujeme, že Fakulta mezinárodních vztahů oslavila významný milník – dokončení doktorského studia 400. absolventem. Tento úspěch podtrhuje bohatou historii vědecké činnosti fakulty, která byla založena na pevných základech již v 50. letech 20. století. Při této příležitosti se vracíme k příběhu prvního doktoranda naší fakulty a současně představujeme práci a zkušenosti nejnovějšího absolventa doktorského programu.

První doktorand fakulty: Dr. Vladimír Rulf

Prvním kandidátem věd na Obchodní fakultě VŠE byl Vladimír Rulf který zahájil svou vědeckou aspiranturu 10. listopadu 1954 a úspěšně obhájil svou disertační práci 18. června 1958. Dr. Rulf byl absolventem Vysoké školy politické a sociální, předchůdce dnešní VŠE, kde se specializoval na ekonomiku vnitřního obchodu.

Pod vedením školitele doc. dr. inž. Jaroslava Nikla vypracoval disertační práci na téma „Problémy hospodárné organizace pohybu zboží“, která se zabývala otázkami ekonomiky organizace a plánování obchodu. Práci oponovali prof. dr. Vladimír Sedlák, Ivan Loukotka a prof. dr. inž. Leopold Šauer z ČVUT. Jeho úspěšná obhajoba proběhla pod vedením tehdejšího děkana fakulty, doc. dr. Karla Martina Pernicy.

400. doktorand: Ing. Patrik Šváb, Ph.D.

Čtyřstým absolventem doktorského programu FMV se stal Ing. Patrik Šváb, Ph.D., který svou disertační práci věnoval tématu „Hospodářské cykly jako aspekt měnových unií: DSGE a empirická analýza pro Českou republiku a eurozónu“. Pod vedením doc. Vincenza Merelly, Ph.D., MSc zkoumal dopady přijetí eura v České republice prostřednictvím dynamického stochastického modelu všeobecné rovnováhy (DSGE) a empirické analýzy hospodářských cyklů.

„Hlavním tématem mé disertace je problematika měnových unií z pohledu hospodářských cyklů. Konkrétně se zaměřuji na přijetí eura v České republice,“ popisuje dr. Šváb. Inspirací mu byly podobné studie zaměřené na Polsko a Velkou Británii, které ho vedly k vytvoření novokeynesiánského modelu DSGE přizpůsobeného pro Českou republiku a eurozónu. Tento model, zjednodušená verze těch, jež používají například centrální banky, hodnotí přínosy a rizika přijetí eura.

„Čím dál jsem pokračoval ve výzkumné otázce, tím více mi došlo, jak velké sousto jsem si ukousl výběrem DSGE modelů,“ přiznává pan doktor. Náročnost metodologie byla jednou z největších výzev, spolu s povinností publikovat články v akademických časopisech a skloubit studium s pracovním a osobním životem. Přesto však zdůrazňuje, že FMV udělala významné kroky vpřed v podpoře svých doktorandů.

Dále zdůrazňuje, že i přes modelované ztráty je potřeba vzít v úvahu další ekonomická a politická kritéria před rozhodnutím o přijetí společné měny. K minimalizaci rizik doporučuje zlepšení účinnosti fiskální politiky, větší diverzifikaci ekonomiky a lepší informovanost veřejnosti. „Největší přínos mé práce je vytvoření DSGE modelu pro Česko a eurozónu, který mj. vyhodnocuje přínosy a rizika přijetí společné měny. Přesto bych si na základě svých výsledků netroufl vznést jednoznačné doporučení, zda by Česko mělo nebo nemělo euro přijmout. K takovému závěru by ještě vedla dlouhá cesta.“

Příběhy prvního a čtyřstého doktoranda představují nejen kontinuitu vědeckého bádání na fakultě, ale také její schopnost adaptovat se na nové výzvy a rozvíjet výzkum v dynamicky se měnícím světě. „Ještě větší radost mám z toho, když vidím kvalitu výzkumu začínajících kolegů doktorandů, kteří se na začátku studií vyrovnají mně po konci studií. Těším se na jejich výsledky, které budou stále lepší. Věřím tedy, že úroveň výzkumu na FMV se bude stále zvyšovat,“ dodává dr. Šváb.

Přejeme všem současným i budoucím doktorandům mnoho úspěchů na jejich vědecké cestě!