Hledat
Pokročilé hledání




Panelová diskuse: Co by si Masaryk myslel?

Americká obchodní komora zve všechny zájemce na panelovou diskusi nesoucí název: „Jak by zakladatel První republiky vnímal současnou politiku a co by si myslel?”. Akce se koná ve středu 21. března 2018 od 18.00 v Akademickém klubu VŠE. Registrace bude probíhat od 17:30. Prezentace a diskuze se uskuteční v českém jazyce. Kapacita sálu je omezena, a proto je nutná registrace, kterou naleznete zde.

V rámci diskuse vystoupí:

  • prof. Vratislav Doubek, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Masarykova ústavu - Archivu AV ČR
  • Michal Nebeský, Prezident Americké obchodní komory v ČR
  • Mojmír Hampl, Viceguvernér České národní banky
  • Václav Bartuška, MZV ČR
 
Anotace:
Pravděpodobně by se příliš nezatěžoval úvahou o tom, kolik času mu zabere sestavení vlády. On nejdřív musel vybudovat legii, vyjednat a vybojovat cestu napříč revolucí zmítaným Ruskem, nalodit a přepravit se Tichým oceánem, projet vlakem Ameriku a vyjednat vytvoření nového státu s prezidentem USA Woodrowem Wilsonem. Ten, jak jej Masaryk přívětivě popsal Karlu Čapkovi, byl velice principiální a jeho vrozená upřímnost byla sama o sobě překážkou tomu, aby pochopil evropské státníky. 

 

A to možná byla ta snadněji řešitelná část úkolu. Doma se měl utkat s velkým počtem politických stran, které si libovaly v diskusích a sporech možná ještě více než ty dnešní: nakonec dal dohromady koalici pěti politických stran (z nichž mnohé byly samy o sobě koalicemi politických stran), jejíž mantra zněla: „Dohodli jsme se, že se dohodneme“. Ale politické strany nebyly jediným problémem. V té době se jednalo o 13,4 miliionu obyvatel nového státu, přičemž 3,8 milionu tvořili etničtí Němci nebo Maďaři, kteří nebyli příliš nadšeni představou, že se mají stát součástí nového národa. 

 

Přes všechen domácí interní nesouhlas a nepřehlednost situace měl prezident Masaryk vybudovat národ a zahraniční politiku nového státu téměr ze dne na den. Musel dobře porozumět menšinám, imigraci a vztahu své země k Evropě té doby. To, že on a jeho vláda dokázali nejenom udržet jednotu národa, ale svou zemi navíc proměnit v hospodářsky silného hráče, je jedním z nejobdivuhodnějších počinů globální politiky 20. století. Jak by tedy T. G. Masaryk reagoval na současnou politickou situaci? Jak by vnímal českou politiku vůči NATO and EU? Co by vládě poradil v oblastech imigrace a zavedení eura?

 

Obrátili jsme se na jednoho z nejvýznamnějších českých odborníků na Masaryka a jeho dobu, profesora Vratislava Doubka, z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Masarykova ústavu - Archivu AV ČR. Pan profesor přijal naše pozvání na diskusi o tom, jak Masaryk vnímal klíčové otázky ve své době a jakým směrem chtěl, aby se republika vyvíjela. Prezident Americké obchodní komory v ČR Michal Nebeský, Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl, a Václav Bartuška z Ministerstva zahraničních věcí ČR pak propojí Masarykovu vizi se současným děním. Poté zodpoví Vaše dotazy.  Připojte se k nám na tuto diskusi a zůstaňte na číši vína (a navazující neformální besedu).